Odeslat stránku e-mailem

Navigace

Obsah

Hluk na Slavnostech vína (2008)

Slavnosti vína v Uherském Hradišti potvrdily, že jsou největší přehlídkou folkloru na Slovácku - a náš Hluk se na této přehlídce ani trochu neztratil. Spíš naopak.

 

Představte si naprosto zaplněné centrální náměstí v Uherském Hradišti, na kterém v sobotu tisíce lidí z různých míst z celé republiky sledují program na hlavním pódiu.

 

Pódium i celé prostranství před ním zaplnili Hlučané, na pódiu hraje muzika a tančí několik krojovaných párů, další tančící dvojice jsou pod pódiem, několik párů roznáší hrozny a k tomu všemu ještě tři chlapíci práskají bičem. Když všichni skončí, diváci dlouho tleskají, protože takovou zábavu mnohokrát neuvidí. Hlučané právě skončili své představení s názvem Zarážání hory.

 

A podobná situace nastala v sobotu dopoledne na Redutě, kde vystupovali zpěváci, muzikanti i tanečníci z Mikroregionu Ostrožsko. Opět zaplněné nádvoří Reduty bylo evidentně spokojeno, když své umění ukázaly hlucké děti, stejně jako ženský sbor Klebetnice, mužský sbor i CM Babica. A nesmím zapomenout na Polahodu, když ta vyhrávala, parket byl plný tančících jako nikdy jindy.

 

Zvláště výkon dětí byl strhující, celé pásmo gradovalo přípravou na jízdu králů, kdy jednotliví kluci bez jediné chybičky a s málo vídaným nasazením volali přes celé nádvoří jednu vyvolávku za druhou.

 

Jsem si vědom, že mi zřejmě budete vyčítat příliš nadšený tón tohoto článku, ale co mám proti tomu dělat, když musím v tomto tónu pokračovat? Když realita byla opravdu taková, jakou vám ji tady přibližuji? Ostře sledovaný krojovaný průvod se čtyřmi tisíci krojovaných graduje vždy na Masarykově náměstí, kde se ukazuje síla té které vesnice či města.

 

Když na tuto půdu "vstupuje" Hluk a moderátorka naše městečko představuje, zdá se, že bude následovat další slovácké místo. Jenže hlucký krojovaný průvod je tak dlouhý, že moderátorka musí netrpělivě čekat a vyhlížet, kdy hlucká "řeka" bude mít konec.    

 

Co k této reportáži přímo ze Slavností vína dodat? Možná to, že v Hluku je skutečně ještě dost těch, kteří mají chuť se věnovat lidových tradicím, zpěvu, tanci, kteří  se rádi baví a snad k sobě mají i blíže, než kdyby třeba jen seděli doma.

 

A možná bych mohl končit s mírnou ironií. Trošku se obávám, že Dolňácké slavnosti i Slavnosti vína udělaly Hluku takovou reklamu, že právě Hluk bude pro mnohé přespolní pravým slováckým folklorním městečkem. Jenže my, co jsme se tady narodili nebo tady žijeme víme, že realita bude přece jen poněkud jiná. Co říkáte?

 

Radek Bartoníček