Ohlédnutí za "královským" setkáním

Tak co, jak se krojovaná zábava líbila vám, kteří jste na ní byli přítomni? A co jste o ní slyšeli vy, kteří jste zůstali doma? Podle ohlasů, které jsem slyšel já buď přímo na místě nebo v dalších dnech, usuzuji, že návštěvníci byli hodně spokojeni - snad možná jen některým trošku vadilo, že tvrz byla přeplněná a tak při představování králů a družiny museli stát.

Celkový dojem byl ale výborný! Myslím, že ho přesně vyjádřil redaktor České televize Josef Kvasnička, s kterým jsem mluvil v tomto týdnu (mimochodem, jeho reportáž můžete vidět na ČT 24 teď v sobotu ve dvanáct hodin).

Atmosféru v Hluku si velmi pochvaloval, moc se mu líbila srdečnost lidí, veselost a vstřícnost, žádná velká okázalost, která by byla nějakým "reklamním tahem". Přímo nadšený byl z paní Lekešové, jejíž moderování bylo skvělé! 

Já osobně jsem měl podobný pocit, v Hlučanech (samozřejmě ne zdaleka ve všech) je stále ještě zakořeněný hluboký vztah k tradicím, ono dědictví předků je tady stále ještě přítomno a pomalu se přenáší i na některé mladé - když jsem pozoroval například kluky, kteří pojedou jízdu králů, už to nebyli až tak ti mládenci, kteří si při první schůzce na začátku roku nejvíce stěžovali na to, že se musí sejít v neděli už v deset ráno.

Toto vědomí tradic a navazování na minulost je přitom mnohem a mnohem důležitější než jakákoliv reklama, ať už jsou to články v novinách nebo reportáže v televizi. Hluk se nikdy nesnažil stát oblíbenou turistickou destinací, jejímž hlavním tahákem by byla jízda králů - o to více ale touto tradicí žilli mnozí místní lidé.

Ale zpět ke krojované zábavě. V hlavní roli byli samozřejmě králové, ti dřívější i ten současný. Velký dík patří všem těm, kteří přišli - osobně jsem byl velmi zklamaný, že jich docela dost nepřišlo. 

A opět by v této souvislosti šlo mluvit o některých lidech, díky kterým tradice v Hluku žijí. Ať už to bylo několik generací Pospíšků (všichni tři králové z tohoto rodu nechyběli)  nebo třeba nejstarší žijící králové, pan Dufka i pan Rybníkář. Oba dali velikonočnímu setkání na tvrzi ten správný lesk - pokud můžu takové slovo tady použít.

Paní Lekešovou jsem už vzpomínal - jsem přesvědčený, že se líbila každému. Byla vtipná, pohotová, ve správný okamžik řekla ta správná slova, několikrát vyvolala v zaplněném sále výbuch smíchu. A co se mi líbilo obzvlášť - v pravý čas vzdala hold a poděkovala těm, díky kterým je Hluk považovaný za zajímavé slovácké městečko, kde mají tradice své místo.

Vzpomenout bych měl i všechny účinkující, to by ale bylo na delší psaní, proto jen stručně. Myslím, že se líbila DH Šarovec, CM Babica, mužský i ženský sbor, stejně jako děti ze souboru Hluboček. Velké díky všem těmto vystupujícím! A poděkovat je třeba také všem, kteří se na organizaci krojované zábavy podíleli.

Šlo by psát ještě dále, určitě se budeme ke krojovanému večeru a všemu, co s ním souviselo, ještě dál a dál vracet. Vždyť tradice jsou něco, co nemá nikdy konce, tradice mají své pokračování bez ohledu na délku našich životů. A budoucnost ukáže, jak si s těmito tradicemi "poradíme" my sami nebo naše děti.

Radek Bartoníček  (radekbartonicek@klikni.cz)

Ps. Zkuste se podívat i na několik fotek a komentáře k nim. Fotil jsem ale v rychlosti, držel jsem spíše videokameru a diktafon.