Vzpomínky a příběhy o historii Penkova statku

V rámci slavnostního otevření parku Na Statku zaznělo několik vzpomínek a příběhů o historii Penkova statku a jeho okolí. Tyto vzpomínky zpracovala Mgr. Iveta Mátlová z archivních materiálů, pro potřeby otevření upravila Mgr. Hana Hrabovská a četly je Kačka Kolísková s Beátkou Prachařovou. Z řad lidí byl zájem o jejich zveřejnění, a tak vkládáme první z nich – vzpomínku z roku 1624 a výpis archivních materiálů z roku 1791.

Krásný den všem.

Jedna z prvních vzpomínek pochází z roku 1624:

Na jaře poslal do Hluku Lichtenštejn svého úředníka, ač nebylo panství dosud jeho. Ten přijel s několika vozy s obilím a hned obsíval pole panské. Lidé všichni pracovali na panském a za to se přeživili. Po žních toho roku bylo z velkostatku lidem půjčeno něco obilí k setí a i jeden kus dobytka tažného a to těm rodinám, které chtěly pracovat na svých gruntech. Všem pak povoleno bylo zdarma dřevo na stavbu domů z lesa si vzíti a tak byly domky znovu budovány.

Teprve pak až se ujal Lichtenštejn definitivně majetnictví svého nového panství, učinili jeho úředníci náležitý pořádek. Všichni mladí lidi od 16 let se museli oženit a každý dostal svůj grunt a 2 kusy dobytka zapůjčeného na dva roky na úpis.

Výpis z archivních materiálů z roku 1791:

Chod panského dvora (suverénně největší zemědělský podnik v Hluku fungující od 16. století až do začlenění JZD v 2. polovině 20. století) zajišťovali jednak stálí zaměstnanci, především však robotní práce hluckých osedlých, v menší míře nejspíš i námezdní práce zdejších nemajetných obyvatel. Roku 1791 personál hluckého dvora tvořili hospodářský pojezdný Antonín Frank, hospodářský dráb Vít Karaday, hlídač Josef Turecký, hlídači rybníků Martin Tallach a Antonín Plaček, hlídači luk Šimon Dufka a Martin Kadluba, horný Jiří Dufka, švejcar Jakub Fadrus, bednář Martin Wittek a čeleď – tři ovčáčtí pacholci, čtyři děvečky ke kravám a jeden pasák krav.

Důležitou roli hrál na hluckém dvoře chov dobytka. V roce 1787 se zde nacházelo na šedesát dojnic, pět starých býků, 400 ovcí starých (víc než dvouletých) a 400 skopců. Z panských luk se sklidilo toho roku 126 fůr sena a 25 fůr otavy.

K hluckému dvoru patřily také rybníky Babinec, Brodský, Nový, Zajanský (Zaganker), Trněný a Zacigánský. Nový rybník byl používán jako komorový (na přezimování ryb), v případě ostatních se jednalo o plůdkové rybníky. Vrchnostenské vinohrady se nacházely v Husí hoře. Hlucká panská sýpka byla s obsahem 4 000 měřic druhá největší na panství (z celkem dvanácti). Vinné sklepy byly v Hluku tři, dva pod tvrzí a jeden při panském dvoře.