Drobné sakrální stavby

K nejhodnotnějším drobným duchovním stavbám na hluckém katastru patří nesporně barokní poklona pod Babíma horama. Podle tradice měla být postavena na místě údajné bitvy v roce 1421. Jedná se o kvalitní doklad barokní lidové architektury, postavený v první polovině 18. století. Má obdélníkový půdorys, členěna je nízkou podezdívkou. Uprostřed všech čtyř stran je půlkruhově zaklenutá nika, nároží jsou zvýrazněna lizénami, završenými římsami. Podstřešní římsa je jednoduchá a nese střechu ve tvaru čtyřbokého stanu. V jejím vrcholu je umístěn kovový kříž. Poklona byla naposled opravena nákladem města v letech 1999–2000 a o dva roky později prohlášena kulturní památkou.

Z barokního období pocházejí také podstavce dvou křížů v obci. První z nich stojí v blízkosti křižovatky na konci města a je datován rytým letopočtem 1780. Původní kříž byl zničen a v roce 1922 ho nahradil kříž současný. Druhý kříž najdeme na rozcestí ulic Antonínské a Lán. Barokní kamenný sokl rustikálního charakteru pochází údajně z roku 1781, na něj navazuje historizující kříž. Naposled byl opraven v roce 2002.

Kříž na hřbitově zhotovený Ernstem Melnitzkým pochází z poslední čtvrtiny 19. století. Vpředu na soklu kříže je umístěna pamětní deska kněze Ignáce Černíka.

Kříž na Šefranici byl postaven v místech někdejšího cholerového hřbitova. Epidemie této zhoubné nemoci postihla Hluk ve třicátých letech 19. století dvakrát po sobě. Poprvé v roce 1831 a farní kronika uvádí, že během osmi týdnů zemřelo 80 lidí. Druhé epidemii trvající stejnou dobu v roce 1838 podlehlo na 280 osob. Kříž historizujícího slohu nechala na své náklady postavit v roce 1903 Rolnická záložna v Hluku a vysvěcen byl 14. srpna. Z roku 1911 pochází litinový kříž se zděným soklem v Širokých polích, který dali přestavět manželé Tomáš a Kateřina Sadílkovi.

Z dalších křížů v obci vzpomeňme kamenný kříž v Boršické ulici vytvořený kameníkem Gregorem z Uherského Brodu a pořízený na náklady Bratrstva sv. Růžence s pomocí dobročinných občanů v roce 1928, stejný kameník zhotovil také kříž stojící ve Staré hoře, pořízen byl v roce 1925 vdovou Annou Pavlasovou. Rodina Mitáčkova a Kateřina Podlasová nechali pořídit v roce 1948 kamenný kříž nad přehradou. V roce 1956 byl u silnice do Uherského Hradiště v trati Žabince vybudován nákladem sourozenců Jana a Marie Nemravových místo starého železného kříže, vyvráceného nákladním autem, kříž kamenný.

Na katastru města najdeme i několik soch. U paty schodiště ke kostelu stojí socha sv. Jana Nepomuckého, pod Husí horou socha sv. Antonína Paduánského, postavená v roce 1948. Podnět k jejímu pořízení dala rodina Říhova, která přispěla větším obnosem, zbývající část byla získána sbírkou mezi občany. Snad nejvíce útrap přinesla moderní doba spojená s rozvojem automobilové dopravy soše P. Marie na Husí hoře. Původní socha byla pořízena nákladem Rolnické záložny v Hluku v roce 1894 a zhotovil ji sochař a kameník Jan Cingroš. Při několika dopravních nehodách byla poškozena natolik, že ji už nebylo možno opravit. Proto byla v roce 1998 nahrazena sochou novou, z té původní zůstal pouze kamenný podstavec.

Video z žehnání opravených sakrálních památek (2016)

Hlucké poselství z minulosti - otevření schránky z kamenného kříže

Při opravě hlavního kříže na hluckém hřbitově byla v jeho podstavci objevena skleněná láhev, v níž byly dva svitky papíru. K otevření (rozbití) láhve došlo 27. května na hlucké radnici. Kromě představitelů vedení města byli přítomni i zástupci rodiny Hájkovy, která opravu kříže z velké části financuje.