Sekce pro zastupitele
Již několik let před 1. Světovou válkou bylo pomýšleno na založení Sokola v Hluku. Nebylo to však možné, protože Ti, kteří chápali význam „Sokol“, byli v Hluku pouze hosty. Bída je vyhnala za prací do světa, protože Hluk byla pouhá zemědělská obec a nemohla tyto nadšence uživit. Přicházeli domů do Hluku jen na chvíli, a to na svátky, k odvodu, na Jízdu králů či hody, ale odcházeli vždy nepochopeni. Až přišel 28. Říjen 1918 a způsobil zde velký převrat. Rakousko je propustilo z práce a vyhnalo cizince za hranice. Chlapci přišli domů a vzpomínali na Sokol. Z těchto důvodů pořídili a postavili členové učitelského sboru v zahradě u Svadbíků domácím mistrem zhotovené bradla a hrazdu. Účelem bylo přimět lidi ke cvičení a posléze založit nějakou tělovýchovnou jednotu. A dařilo se jim tak dobře, že v únoru 1920 mohlo být přistoupeno k založení Sokola v Hluku. Za tímto účelem navázali styk se Sokolskou jednotou v Uherském Ostrohu bratři Burián Karel a Vláčil Ferdinand. Na neděli 29. února 1920 byla svolána ustavující valná hromada, na níž byl zvolen první výbor Sokola hluckého.
V říjnu 1920 si Sokol pronajal od Správy velkostatku tak zvaný Barák, jak se tehdy říkalo ubytovně sezónních dělníků na statku. Tento barák stal na místě dnešní Sokolovny. Spolková místnost však byla v hostinci u Kravačků. Na členské schůzi konané dne 24. srpna 1920, bylo učiněno rozhodnutí, že první cvičení bude 5. září 1920, v případě nepříznivého počasí pak 8. září. Bohužel, 5. září se cvičení nemohlo konat, jelikož déšť kropil Hluk už od večera předešlého dne. Když pak 8. září odpoledne před třetí hodinou odpolední se ozývala od Uherského Ostrohu veselá pochodová píseň, spadly z pořadatelů veškeré starosti. Přijeli a přišli bratři a sestry z Uherského Ostrohu, Uherského Brodu, Vlčnova a Blatnice. Celková účast v kroji byla 53 bratří, cvičících pak bylo 62 bratrů, 30 žen, 61 dorostenek, 47 žáků a12 žaček. Jásavá červeň košil slušného počtu čtyřstupů, byla něčím u nás dosud nevídaným zážitkem, kromě památného 28. října 1918. Bratři z okolí nám právem záviděli místo, které bylo zvoleno za cvičiště. Bylo to na louce, která by s úspěchem snesla porovnání s Letenskou plání v Praze. Ovšem jen do rozlohy, nikoliv v počtu cvičících a návštěvníků. Skoro za tmy se rozcházeli a rozjížděli na vozech naši hosté domů, doprovázeni srdečným NAZDAR, Výsledek, jak morální, tak i finanční byl znamenitý. Čistý výtěžek 3.253 Kč se získal i přesto, že cvičení bylo silně ohroženo nestálým počasím od začátku až do konce. Sokoli dokázali, že se nenamáhali nadarmo (dle zápisu prvního starosty Leopolda Gintera). V tomto roce pak byla zakoupena řádná hrazda, bradla a žíněnka a cvičení se přeneslo do baráku.
V roce 1921 byl starostou Krejčí Jakub, místostarosta Burián Karel, náčelník Šulc Oldřich, náčelnice Pipalová a vzdělavatel Pokorná Anna. V roce 1922 byl starosta Burián Karel, 1923 Mitáček Jan, 1924 Mitáček Jan, 1925 Pokorný Zdeněk, 1926 Pokorný Zdeněk, 1927 Pokorný Zdeněk, 1928 Pokorný Zdeněk, 1929 Burián Karel, 1931 Burián Karel, 1932 Burián Karel a v roce 1933 Penk Egon. V roce 1932 byl založen fotbalový klub SK Hluk a tím v Hluku přibylo hodně dalších funkcionářů.
V roce 1921 byl zakoupen pozemek od Správy velkostatku vedle Chmelnice až po hřbitov o výměře 4.5 míry. Každý člen musel odpracovat10 hodin, nebo zaplatit 2 Kč za hodinu. Na oslavu 100 výročí narození K.H. Borovského a k výročí upálení Jana Husa svolal Sokol manifestaci na náměstí, kde došlo ke slovní potyčce s Orly.
Do roku 1922 byl Sokol pobočkou Sokola v Uherském Ostrohu V tomto roce bylo župou potvrzeno osamostatnění. Pozemek na chmelnici byl upraven natolik, že byl užíván i školou, za což školní rada platila Sokolu ročně 20 Kč.
V roce 1923 zaplatil Sokol Správě Lichteinsteinském statku 10.000 Kč za barák. Hospodářem baráku byl ustanoven Jan Malůš, který zde i bydlel.
V roce 1924 se provedly větší úpravy baráku a také se postavila kabina pro promítání kina. S promítáním kina začal v Hluku hodinář Špacír, který vlastnil aparaturu a měl se Sokolem smlouvu. V sále byla postavena stálá scéna. Oponu s námětem Libuše věštící slávu Prahy namaloval učitel Slavík. Barák začal nést jméno Sokolovna. V tomto roce byla založena sokolská šmidcovská muzika.
To je pár postřehů ze začátku Tělovýchovy v Hluku. Sokol se pak potýkal s finančními problémy, ale duch Sokola a cvičení stále přetrvával až do roku 1948.
