Vzpomínky a příběhy o historii Penkova statku – část čtvrtá

Ze zápisků Josefa Dufky ohledně parcelace statku:
Každý, kdo chtěl, podal si žádost a za měsíc dostal šek a musel poslat zálohu. Nevědělo se, kde a co dostane, ani kolik, jenom se vědělo, že jedna měřice bude stát 300 až 1200 Kč podle jakosti půdy. Mnozí se toho báli. Říkali, že až se to zaplatí, že to zase lidem seberou.

Zavolali jsme si tehdy do Hluku poslance, aby nám vše vysvětlil a poradil, co máme dělat. Dal nám radu, že když už chceme žádat o půdu, bude dobré utvořit družstvo a o příděl zažádat kolektivně. Družstvo jsme tedy založili. Nejlépe věc svým členům vysvětlila strana agrární a její členové také dostali nejlepší příděly.

Z velkostatku zůstal zbytkový statek 500 měřic. O ten zažádala obec. Starosta a radní se snažili, jezdili za různými socialistickými poslanci, ale dostal to dosavadní správce Penk – agrárník. Obec dostala přední polovinu dvora na stavbu školy a Kaštanec. Tam doporučily stavět školu úřady.

Ze vzpomínek Jiřího Šimčíka na správcování Egona Penka:
Na zbytkovém statku se pod vedením pana Penka pokračovalo v zavedení obdělávání půdy. Převážná část dobytka byla už celoročně ustájena. Při ustájení většiny dobytka bylo potřeba zajistit větší počet ošetřovatelů, ale především větší zásobu krmiva. Úrodnost půdy zlepšovalo již dříve zavedené orání oračkami, které se pravidelně dodržovalo. Další obdělávání půdy se však stále provádělo pomocí potahů a dvou párů volů. První traktor „Deutsch 40“ koupil pan Penk až za okupace asi v roce 1942–1943. Traktor tak definitivně ukončil používání volského zpřežení při obdělávání půdy.

Pan Penk starší se postupně uplatňoval jako vzorný vedoucí hospodářství. Během krátkého období se jeho hospodářství stalo vzorem jak pro místní zemědělce, tak i pro okolní obce. V obci se zapojil také do společenského života. Začínající tělovýchovné organizaci Sokol přenechal za symbolickou cenu budovu, která sloužila jako ubytovna pro sezonní pracovníky. Sokol tady pak zbudoval tělocvičnu, později sloužila také jako kino.

Pan Penk starší neměl ideální podmínky pro podnikání, protože byl pod tlakem značného zadlužení, které z dnešního pohledu představovalo v průměru 20 násobek tehdejší částky. Další nepříjemností byla rostoucí nezaměstnanost, proto při parcelaci tlak na úplné předání statku a rozdělený půdy nezaměstnaným. Existenci statku nepřálo ani obecní zastupitelstvo. I přes tyto obtíže dokázal tento majitel zajistit dobrý provoz se slušnou produkcí. Například ve výrobě mléka a mléčných výrobků dokázal zabezpečit denní spotřebu v nemocnici v Uherském Hradišti. Tyto dodávky trvaly dlouho a byly impulsem pro zavedení strojního dojení a to mezi prvními v okrese.